|
ZEMĚ PŮVODU:
Jižní Afrika. Standard zpracovaly kynologické organizace
Kennel Union of South Africa a Simbabwe Kennel Club.
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PŮVODNÍHO STANDARDU:
10.12.1996
POUŽITÍ: Rhodézský ridgeback se stále ještě
používá v mnoha částech světa k lovu zvěře, ale těší se
mimořádné oblibě také jako hlídací pes a člen rodiny.
KLASIFIKACE FCI:
Skupina 6 - honiči, barváři a příbuzná plemena
Sekce 3 - příbuzná plemena
Bez zkoušky z výkonu
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Rhodézský ridgeback je
v současnosti jediným uznávaným plemenem pocházejícím z
jižní Afriky. Jeho předky lze vysledovat do kapské
kolonie, kde se smísili se psy dřívějších pionýrů i se
zpola domestikovanými psy Hotentotů, kteří měli na
hřbetě hřeben. Rhodézský ridgeback většinou lovil ve
skupinách po dvou nebo po třech a jeho původní úlohou
bylo vyslídit velkou zvěř (především lvy) a díky velké
obratnosti ji zastavit, dokud se nepřiblížil lovec.
Původní standard zpracoval v roce 1922 v Bolawayo (Rhodézie)
F.R.Barnes. Tento standard byl založen na standardu
dalmatina a v roce 1926 ho uznala jihoafrická
kynologická organizace Kennel Union of South Africa.
CELKOVÝ VZHLED: Rhodézský ridgeback by měl být
harmonicky stavěný, silný, svalnatý, obratný a aktivní,
symetrický z profilu a při pohybu střední rychlostí
vysloveně vytrvalý. Hlavní důraz se klade na
pohyblivost, eleganci a funkční zdraví bez jakýchkoliv
tendencí k nadměrně mohutnému vzhledu. Zvláštností
plemene je hřeben na hřbetu ("ridge"), což je pruh
srsti, jež roste opačným směrem než na zbývajících
částech těla. Hřbetní pruh je základním
charakteristickým znakem tohoto plemene. Ridge musí být
jasně ohraničený, symetrický a směrem k zádi se zužuje.
Musí začínat bezprostředně za lopatkami a dosahovat až
ke kyčelním hrbolům. Hřeben na hřbetě smí vykazovat jen
dva víry srsti ("crowns"), jež jsou stejného tvaru a
jsou umístěny symetricky proti sobě. Dolní okraje vírů
nesmějí přesahovat přes horní třetinu hřbetního hřebenu.
Dobrá průměrná šířka hřbetního hřebenu (ridge) je 5 cm
(2").
CHOVÁNÍ / POVAHA: důstojná, inteligentní, vůči
cizím zdrženlivá, ale bez náznaků agresivity nebo
bázlivosti.
HLAVA: MOZKOVNA: Lebka:
Lebka by měla být střední délky (šířka mezi ušima a
vzdálenosti od vrcholu týlního hrbolu až ke stopu a od
stopu ke špičce čenichu by měly být stejné), plochá a
široká mezi ušima; je-li pes v klidu, netvoří se mu na
hlavě žádné vrásky. Stop: Stop by měl být
výborně vyznačen: profil od vrcholu týlního hrbolu až ke
špičce čenichu nesmí tvořit přímku). OBLIČEJOVÁ
ČÁST HLAVY: Nosní houba: Nos by
měl být černý nebo hnědý. Černý nos by měl ladit s
tmavýma očima, hnědý nos s jantarově zbarvenýma očima.
Tlama: Tlama by měla být dlouhá, hluboká a
silná. Pysky: Pysky by měly být pevně
napjaté a dobře přiléhat k čelistem. Čelisti /
zuby: Čelisti silné, s dokonale uzavřeným zámkem
a úplným nůžkovým skusem. To znamená, že horní řezáky
těsně přesahují dolní řezáky a v čelistech jsou posazeny
kolmo. Zuby musejí být dobře vyvinuté, to platí zvláště
o špičácích a trhácích. Líce: žádné líce.
Oči: Oči by měly být posazeny ve střední
vzdálenosti od sebe, kulaté, jasné a jiskřící, s
inteligentním výrazem. Jejich barva by měla ladit s
barvou srsti. Slechy: Uši nasazené poměrně
vysoko, střední velikosti, u kořene velmi široké a
zužující se k zaoblené špičce. Uši by měly být neseny
přilehlé k hlavě. KRK: Krk by měl být poměrně
dlouhý, silný a bez volné kůže na hrdle.
TRUP:
Hřbet: Silný.
Bedra: Silná, svalnatá a lehce klenutá.
Hruď: Neměla by být příliš široká, ale
velmi hluboká a prostorná; nejhlubší bod hrudní kosti by
měl dosahovat k lokti.
Předhrudí: Při pohledu ze strany by mělo
být patrné.
Žebra: přiměřeně klenutá, nikdy by neměla
být sudovitá.
OCAS : U kořene silný, směrem ke špičce ocasu se
pozvolna zužuje, není ale hrubý. Přiměřené délky, není
nasazen příliš nízko, ani příliš vysoko, nesen lehce
zahnutý, ale nikdy nekroužkuje.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: Hrudní končetiny by měly
být zcela rovné, silné a se silnými kostmi; lokty
přiléhají ke hrudníku. Při pohledu ze strany by měly být
hrudní končetiny silnější než při pohledu zepředu. Silné
zápěstní klouby, přední nadprstí postaveno lehce šikmo.
Plece: Šikmo uložené lopatky by měly jasně
vyznačeny, plece svalnaté, jež dávají tušit velkou
rychlost.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Osvalení pánevních
končetin štíhlé, koleno dobře úhlené, nárt krátký.
Tlapy: kulaté, s dobře sevřenými a
klenutými prsty.
POHYB: Prostorný, volný a energický.
OSRSTĚNÍ :
SRST: Srst by měla být krátká a hustá,
hladká a lesklá; srst není vlnitá ani hedvábná.
BARVA: Světle pšeničná až červená
pšeničná. Trocha bílé na hrudi a na prstech je
přípustná, velké bílé skvrny na těchto místech nebo na
břiše jsou nežádoucí. Tmavá tlama a tmavé uši jsou
přípustné. Příliš mnoho černých chlupů v srsti je
nežádoucí.
VELIKOST A HMOTNOST:
Požadovaná kohoutková výška:
Psi: 63 cm (25") až 69 cm (27")
Feny: 61 cm (24") až 66 cm (26")
Hmotnost:
Psi: 36,5 kg (80 liber)
Feny: 32 kg (70 liber)
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů
se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v
přesném poměru ke stupni odchylky.
POZNÁMKA : psi musí vykazovat dvě viditelně
normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v
šourku.
|